Obsah:
Po dvou týdnech další, opět zpožděná recenze, tentokrát o necelý půlrok... Avšak i tady musím přiznat že se mi nechtělo tento díl rozebírat, spoléhal jsem na jiné, ale asi nejsem sám koho toto neláká. Pokud je mezi přítomnými někdo kdo myslí, že tento díl dokáže zrecenzovat pozitivně, a nelhat u toho, rád to zde zveřejním :o)
Není však pravda že bych na tomto dílu nedokázal najít nic pozitivního, přece jen půlroční vychladnutí k něčemu může být...
Prvním pozitivem je, že Egmont vydal konečně nějaký díl bez spoždění, světová premiéra proběhla oficiálně ve stejný den jako u nás - skalní optimisté v tom můžou vidět krok k rychlému vydávání dílů které u nás zatím nevyšli, skalní pesimisté se můžou hroutit že se bude s vydáním dalších čekat pár let na další světovou premiéru ;o)
Za další plus považuji výborný název. Nebe mu padá na hlavu. To se autorovi povedlo - naznačuje to vše. Ja prozradím že v ději nikomu nic jako nebe na hlavu nepadá, takže p.t. čtenář může strávit spoustu času filosofováním komu co na hlavu padlo. Nebe to ale asi nebylo.
A to je tento odstavec míněn jako optimistický, to su sám zvědav jak bude vypadat následující, tedy objektivní. ;)
Tímto dílem komiks o Asterixovi opustil žánr fantasy, a pokusil se vkročit na půdu SF, tedy Sci-Fi.
Nad Asterixovu vesničku přiletí totiž vesmirný koráb v podobě obrovské zlaté koule.
Svým příletem omylem zastaví čas, což ovšem nepůsobí na Asterixe, Obelixe, Idefixe ani Panoramixe, protože byli náhodou pod vlivem kouzelného lektvaru.
Ti se tedy jako první setkávají s představitelem mimozemské civilizace Taunem, který vypadá tak trochu jako fialový MickeyMouse, nebo nějaká podobná postavička od Walta Disneye (jehož chtěl Uderzo tímto dílem poctít).
Tento poté, co navrátí běh času do normálu, vysvětlí že musí zabavit tajnou zbraň, proslavenou po celém vesmíru, dříve než se jí zmocní jejich úhlavní nepřatelé, Nagmové.
Jeden takový Nagma v tu chvíli zdevastuje římský tábor, je poslán za Obelixem, ten s ním párkrát třískne o zem, protože ho připravil o divočáky a místo aby po něm chtěl nápravu, vrátí se za Asterixem.
Nagma ho sleduje a tak u vesnice dojde k nerozhodné bitvě mimozemšťanů.
Po ní dá Panoramix lektvar oběma stranám, jenže se ukáže, že na MZI nefunguje očekávaně, sílu nezvýší, a Nagma odlétá domů po Taunem zmařeném pokusu o únos druida.
Na závěr, po útoku římanů pomýlených efektním Nagmovým odletem, vymaže Taun všem vesničanům i římanům svou přítomnost z paměti. Působí to zřejmě částečně i ve skutečnosti, alepoň ve mně hluboký dojem nezanechal. Děj i pokusy o vtipné situace či repliky se můžou líbit snad jen skalním optimistům pod vlivem rajského plynu... A tak daleko já zatím nejsem, takže to celé zhodnotím eufemistickým "nebe nám padá na hlavu!".
Honajzův názor:
Osobně mne nejvíc rozesmutnilo, že tímto dílem Asterixe se vytratila veškerá poetika tohoto kresleného seriálu.
Všechny ty lehké vtípky, mrknutí očkem, karikatury - to vše v tomhletom dílu působí násilně, jen do počtu, neukotveně.
Z celé vesnice, Římanů i hlavních hrdinů se stal povrchní atribut, vnitřně vyprázdněný.
A zatímco dříve měl seriál i určité poznávací hodnoty, držel se totiž věrně (Pozn. Otvírák: osobně bych použil "inspiroval se některými") historických fakt (a kdoví, zda skutečně neexistoval i Asterix a nápoj jejich mága?), hrdinové cestovali a poznávali jiné způsoby života (kromě Bohemie či Velké Moravy), příběhy měly i podpříběhy vedlejších postav...
A co teprve detaily v obrázcích samotných! I to vše nenávratně zmizelo.
Škoda. Alespoň si těch starých příběhů budeme víc vážit.
[Honajz, 28.4.2006]