Asterix a cesta kolem Galie
Originál (5.) Le tour de Gaule (1965)
Egmont (V.) 1993, přeložila Edda Němcová
Obsah:
Na rozkaz Césara přijíždí do Malobonu generální inspektor Lucius Asparágus aby pokořil vzpurné Galy. Po neúspěšném útoku se je pokusí izolovat od okolního světa.
To se samozřejmě Asterixovi nelíbí a uzavře s ním sázku: on a Obelix objedou celou Galii a z každého města dovezou tamnější specialitu. Vydávají se na cestu na níž potkají
nejen vstřícnost a pomoc ale i zradu a hlavně, hlavně dobré jídlo a víno.
Poznámky k detailům - hnidopíchání:
To, že si francouzští autoři dvacet let po válce připustili možnost kolaborace ve vlastních řadách, to oceňuji. Myslím si totiž, je to čistě a jen můj názor, že Asterix, jako takový,
by bez okupace Francie a pozdějšího pocitu provinění z veřejně nepřiznané existence kolaborantů, jichž bylo hafl, u nás ostatně taky, neexistoval.
Hlídka zakřičí, Asterix se napije kouzelného nápoje a spolu s Obelixem hlídku zmlátí... Pomalu nám to upadá do stereotypu. Mít kouzelný nápoj, tož si taky udělám takovou cestu.
Centurin Malobonu, Gracchus Nemilus, je neuvěřitelně podobný centurionovi Malobonu ve díle Asterix gladiátorem Gracchusovi Luxovi. Slečno překladatelko, mýlím se když říkám že to je chyba překladu? Nebo tomu tak bylo již v originálech?
Další stereotyp - piráti. Já vím že existuje díl, kde se s Asterixem domluví (děj toho dobrodružství se bude odehrávat na blízkém východě, Asterix např. přespí v jakémsi chlévě v Betlémě) ale do té doby, než to vydají u nás, budou prostě piráti vždy ti potopení...
Rýmovačka typu suché - su hluché (str.18) mne jako Moravana svou neopodstatněností (legionář nedostal do ucha ale do brady) mírně uráží.
Mimika koně nesoucího Obelixe - lahůdka.
Až do tohoto dílu Obelixovi nevadilo, pokud se o něm mluvilo jako o tlusťochovi. Cože tak najednou? Faktem je, že pokud porovnáte Obelixe v tomto díle s Obelixem v díle prvním , vypadá tlustší.
Přidáno 6.9.1999: Asterix na začátku loupe brambory? přítomnost brambor jsem už jednou kritizoval ...
Doplnění poznámek
(leden 2013, pořídil vazaný novotisk a usoudil že bych mohl stránku doplnit, přecejen před patnácti lety psáno v rychlosti :)
Plánovaná města na trase (plus co pořídili):
Rotomagus - Rouen (nenakoupili)
Lutecie - Paříž
(Lutécká šunka - Jambon de Paris , Idefix čekal, že mu ji dají)
Camaracum - Cambrai (Oslovinky - Bêtises )
město vzniklo v prvním století našeho letopočtu z římského tábora, tedy v časech Asterixe ještě nebylo kde Oslovinky dělat :)
Durocortorum - Remeš (Šampaňské víno , obratem použili jako střelnou zbraň)
Divodurum - Mety (nenakoupili)
Lugdunum - Lyon
(salám - saucisson a masové knedlíčky - Quenelles , dostali darem)
koukněte na mapu na tamní systém jednosměrek a pochopíte, proč prefekt trousil kamínky :o)
Nicae - Nice (salát - salade )
Massilia - Marseille (bujabéza - rybí polévka - Bouillabaisse )
Tolosa - Toulouse (klobásy - Saucisses )
Aginum - Agen (sušené švestky - Pruneaux d'Agen , dostali darem od kolaboranta)
Burdigala - Bordeaux ( bílé víno a ústřice )
Gésocribate - Le Conquet (nenakupovali, jen přestupovali)
(když nebylo heslo na naší wikipedii, použil jsem anglickou, když nebylo ani to, došlo na francouzské originály, užijte si :)
Vzdálenost mezi městy, měřená vzdušnou čarou, je - minimálně - 2 905 km... no, jestli šli/pluli denně 50 km, to máte celkem, minimálně, 58 dní...
Nebohý odvlečený rekreant je v Massilii varován před "mistrálem " srovnáním s výbuchem Vesuvu . Ten ale poprvé vybuchl 24. srpna 79 našeho letopočtu, tedy o více než sto let později :)